Blog Premedis

Zubní, nebo všeobecné lékařství? Velké srovnání studia MDDr. vs. MUDr.

2026-09-21T00:00:00Z

Fonendoskop, nebo mikromotor v ruce? Jedna lékařská fakulta, dva prestižní obory, ale také dvě zcela odlišné životní dráhy. Teď ale kterou si vybrat? Na LF MU v Brně jsem studentem obou oborů souběžně, takže je můžu porovnat z první ruky. Na jedné straně máme všeobecné lékařství (dále jen VL, titul MUDr.), což je vytrvalostní běh za komplexním poznáním lidského těla zakončený roky atestace a na straně druhé je to lékařství zubní (dále jen ZL, titul MDDr.), které je od prvního ročníku zaměřené na trénink manuální zručnosti, preciznosti a do praxe tě vrhne o poznání dříve.

TL;DR: zubní vs. všeobecné lékařství v kostce

Přijímačky: Na ZL přijmou opravdu ty nejlépe připravené, na LF MU a 1. LF UK je to přibližně 5-6 % ze všech uchazečů, zatímco na všeobecné 20-33 %.
Délka studia a start v zaměstnání: ZL trvá 5 let, všeobecné 6 let, a tím vzdělání na všeobecném nekončí, protože následuje různě dlouhá doba atestace dle tvého vybraného oboru.
Praxe: Při studiu ZL se k praktické výuce dostaneš již v prvním ročníku, na všeobecném si počkáš o rok déle a do nemocnice se dostaneš až za další půlrok.
Finanční náročnost: Obor ZL vyžaduje hned v prvním semestru nákup nástrojů, čelistí, masky, sad preparačních nástrojů a během studia také nespočet zubů 😊. Na všeobecném si koupíš jeden fonendoskop, který si můžeš odnést do hrobu, když se o něj budeš starat.

Zubní vs. všeobecné lékařství: rychlé srovnání

	Zubní lékařství (ZL)	Všeobecné lékařství (VL)
Titul	MDDr.	MUDr.
Délka studia	5 let	6 let
Fakulty v ČR	6	8
Úspěšnost u přijímaček (LF MU a 1. LF UK, 2026/2027)	≈ 5-6 %	≈ 20-33 %
První praktická výuka	1. ročník (fantomy)	2. ročník (propedeutika)
Pomůcky na začátku studia	≈ 18 000 Kč	≈ 5 000 Kč
Po promoci	samostatná praxe možná hned	nemocnice a specializační vzdělání (atestace)

Kde se dá v ČR studovat zubní lékařství?

Prvním a celkem podstatným rozdílem jsou vůbec možnosti studia VL a ZL na fakultách veřejných univerzit v ČR. Zatímco VL nabízí všech 8 lékařských fakult, studium ZL je trochu osekané na 6 LF, a to konkrétně 1. LF UK v Praze, LF UK v Plzni, LF UK v Hradci Králové, LF MU v Brně, LF OU v Ostravě a LF UP v Olomouci. S výběrem konkrétní fakulty ti pomůže článek Jak vybrat lékařskou fakultu v ČR: 5 klíčových faktorů pro budoucí mediky.

Jaká je šance na přijetí na zubní a všeobecné lékařství?

Počty uchazečů se u obou oborů značně liší. Zatímco na ZL se hlásí přibližně 1 200 až 1 400 uchazečů na fakultu (bráno z 1. LF UK a LF MU), tak na VL se každoročně hlásí až trojnásobek. Nicméně přestože je rozdíl v počtu uchazečů takto markantní ve prospěch ZL, kam se zjevně hlásí méně lidí, tak počet ÚSPĚŠNÝCH uchazečů je naopak ve prospěch VL, kam je úspěšnost každoročně o dost vyšší.

Konkrétní čísla z LF MU v Brně za přijímací řízení pro akademický rok 2026/2027

	Zubní lékařství	Všeobecné lékařství
Počet přihlášek	1 417	3 695
Záměr zapsaných	50	430
Přijato	65	736
Úspěšnost	≈ 5 % (každý 20.)	≈ 20 % (každý 5.)
Bodová hranice	96 ze 120	83 ze 120

Zdroj: LF MU Brno, přijímací řízení 2026/2027

Jak přijímačky na LF MU probíhají krok za krokem, najdeš tady: Přijímačky na medicínu MUNI: kompletní průvodce od A po Z

Konkrétní čísla z 1. LF UK za přijímací řízení pro akademický rok 2026/2027

	Zubní lékařství	Všeobecné lékařství
Počet přihlášek	1 165	3 497
Plán	50	680
Přijato	67	1 142
Úspěšnost	≈ 6 % (každý 17.)	≈ 33 % (každý 3.)
Bodová hranice	124 ze 160 (78 %)	95 ze 165 (58 %)

Zdroj: 1. LF UK, přijímací řízení 2026/2027

Detailní rozbor pro 1. LF UK najdeš tady: Jaké jsou reálné šance dostat se na 1. LF UK?

Z tabulek je jasně vidět výše zmíněný fakt, že na obor ZL jsou opravdu přijati nejlepší z nejlepších, ale není to však nemožné se tam dostat. Stále se jedná pouze a jen o statistiku a pokud je člověk odhodlán tomu obětovat čas a trpělivost, tak není co řešit.

Jak dlouho trvá studium zubního a všeobecného lékařství?

Standardní délka studia VL je 6 let a u zubního se jedná o 5 let. Ten jeden rok zní jako malý rozdíl, nicméně v praxi je to trochu jiné, protože zubař po 5 letech přebírá plnou zodpovědnost za svoje výkony, a pokud by měl nutkání, tak si může ihned po skončení studia otevřít svoji vlastní praxi, což ale není úplně nejlepší nápad vzhledem ke zkušenostem, kterých moc není 😊. Naopak lékař musí dále absolvovat stáže na různých odděleních a atestaci, která v některých případech trvá i dalších 6 let, než si může otevřít svoji soukromou praxi, takže ať chce nebo nechce musí nastoupit do nemocničního prostředí.

Vzhledem k tomu, že oba obory jsou koncipované jako magisterská studia, tak zde vyvstává menší nevýhoda v podobě toho, že zde není žádný bakalářský mezistupeň, takže aby ses pak uživil, musíš dostudovat opravdu až do konce.

Jak se liší předměty na zubním a všeobecném lékařství?

Paradoxně se oba tituly liší jedním písmenkem, nicméně kompetence vystudovaných doktorů a zubařů jsou dosti odlišné, protože průchody jednotlivými předměty během studia jsou lehce upravené tak, aby stomatolog opravdu o zubech a dutině ústní věděl mnohem více detailů než všeobecný lékař.

Samozřejmě předměty, které definují titul doktor medicíny či zubního lékařství, jako jsou anatomie, biologie, biofyzika, biochemie, fyziologie, patologie či patologická fyziologie jsou velmi podobné a liší se v zásadě jen v některých kapitolách, kde je kladen důraz vzhledem ke studiu zubů, ale zase se lehce upouští v odvětvích pojednávajících o zbytku lidského těla.

Zásadní rozdíl pak nastává ve zbytku předmětů, a to především na ZL, kde se již od prvního ročníku člověk setká s praktickou výukou na dobře známých fantomech, výukou orální histologie či klinické anatomie orofaciální oblasti. Od druhého ročníku už si také některé úkony preventivní stomatologie studenti zkouší sami na sobě a od třeťáku už i na reálných pacientech. Tudíž je vidět, že studium ZL je opravdu velmi zaměřené na praktický nácvik manuální zručnosti a dovedností spojených s náplní budoucího zaměstnání, nicméně je třeba to také skloubit s tou teoretickou výukou zmíněných předmětů.

Mezi pár praktických a záživných předmětů prvních tří let na VL patří bez pochyby pitvy na anatomii, první pomoc a výuka propedeutiky, kde už si člověk opravdu zkouší základní dovednosti jako odběr krve, zavádění močového či periferního žilního katetru a v průběhu dalších semestrů preklinické výuky se dostane i na nemocniční kliniky, kde si tyto výkony vyzkouší i na pacientech. Víc o tom, jak studium VL vypadá zevnitř, najdeš v článku Studium medicíny: 6 věcí, co ti na dni otevřených dveří neřeknou.

Kdy začíná praxe na zubním a kdy na všeobecném lékařství?

Praxe jsou na obou oborech jen s rozdílem v množství, které člověk během studia absolvuje. Jak už jsem zmiňoval na ZL se s praxí setkáš velmi záhy, kdy si v půlce prvního semestru koupíš čelisti a chodíš na simulační centrum preparovat na fantomech. Ihned po ukončení prvního ročníku je povinná prázdninová praxe u praktického zubního lékaře, kterou pak následují praxe každé prázdniny až do konce studia.

Všeobecné lékařství je v tomto ohledu celkem dost pozadu, když bych to vzal kolem a kolem tak přibližně do druhého ročníku, když už se začne chodit na propedeutiku a ošetřovatelství, jsou to „jen samé teoretické předměty“, ze kterých se člověk moc nepobaví.

Z těchto odstavců pak plyne závěr, co po tobě obor chce, ale také může nabídnout:

MDDr.: manuální zručnost a preciznost jsou vítány, nicméně během studia je lze natrénovat (nikdo z nás nedržel mikromotor do té doby v ruce). Práce v omezeném prostoru s velmi jemnými, precizními, ale také nebezpečnými nástroji, pro představu - mikromotor s násadcem do rychla má asi 10x větší otáčky než turbína motoru dopravního letadla.
MUDr.: manuální zručnost je sice výhodou, ale nestojí na ní celé studium a ani ne diagnóza, pokud se nechceš věnovat chirurgii. Nicméně na VL je velmi důležité mít představivost, logické myšlení a umění propojovat si více věcí dohromady, abychom mohli dojít k co nejlepší diagnóze a následné léčebné terapii.

Kolik stojí studium zubního a všeobecného lékařství?

Obojí něco stojí, nicméně prestiž zubního lékařství stojí trochu více, neboť si kupuješ všechny potřebné nástroje sám, především pak masku a čelisti do simulátoru, které však vydrží do konce studia. Na VL je toho o poznání méně - stačí zdravotnické oblečení, fonendoskop a pitevní souprava, dohromady cca 5 000 Kč.

Položka	Cena (Kč)
Maska na fantomy	2 500
Čelisti (HČ i DČ)	6 000
Sada preparačních nástrojů 20 ks	2 000
Náhradní zub do simulátoru 1 ks	78
Endozuby 2 ks	830
Zuby s kazem	738
LM Arte Condensa a LM Arte Modella	1 698
Zrcátko Relax FS Ultra	130
Hladítko se cpátkem	688
Lopatka na cement	828
H-file	239
K-file	239
Endobloček	198
Gutaperčové čepy	169
Stomatologická pinzeta	408
Stomatologická sonda	408
Napínač matric	688
Spreader 3 ks	147
Celkem (základní výbava)	≈ 18 000

Zdroj: Lékařské knihkupectví

Takto v tabulce to suma sumárum (zhruba 18 000 Kč) vypadá strašlivě, nicméně nelekej se, až na nákup náhradních zubů jsou to jednorázové investice, které se rozloží do prvních 2 ročníků. Nejnáročnější finančně je hned začátek, kdy je třeba si nakoupit čelisti a masku na simulátor, poté už jsou transakce trochu přívětivější. A ber to jako investice do budoucích let nejen při studiu. Určitě to není důvod k tomu upřednostnit kvůli těmto investicím VL před ZL, pokud je to tvůj sen.

Co stojí za zmínku jsou různé facebookové skupiny lékařských fakult, kde se především materiály a povinná literatura dá koupit z druhé ruky a dost na učebnicích ušetřit, jakožto i fakt, že se dají publikace vypůjčit z knihovny až na celý semestr.

Co tě čeká po promoci: MDDr. vs. MUDr.

Osud po promoci se dosti liší - po ZL můžeš rovnou nastoupit do praxe, nejčastěji na nějakou soukromou kliniku, kde budeš postupem času sbírat nedocenitelné zkušenosti - už opravdu jen z křesla zubaře 😊. Naproti tomu pro VL nastupuješ do nemocnice, kde tě čekají stáže na různých odděleních a specializační vzdělání směrem k vysněné atestaci.

Rozdíly po nástupu do zaměstnání:

MDDr.: rychlý vstup do samostatné a zodpovědné práce, nejčastěji do soukromého sektoru. Specializační vzdělání už je jen a pouze na tobě podle tvých zájmů - endodoncie, ortodoncie, parodontologie, pedostomatologie či protetika.
MUDr.: po promoci bez atestace „si neškrtneš“. Specializační vzdělání je součástí života každého lékaře až poté si můžeš otevřít svoji ordinaci, ale také můžeš pokračovat cestou nemocnice či nějakého specializovaného pracoviště.

Nemocniční prostředí má ovšem jednu bezpochybnou výhodu, o které se moc nemluví: vidíš vzácnější diagnózy a dostaneš se k případům, se kterými se v soukromé ordinaci nepotkáš. S čímž se pojí ještě jedna věc - i s titulem MDDr. můžeš nastoupit do nemocnice na kliniku maxilofaciální chirurgie a získat atestaci z orální a maxilofaciální chirurgie.

Samozřejmě jak u MDDr., tak i u MUDr. platí staré a známé přísloví, že se člověk učí celý život a v tomto „řemesle“ to platí dvojnásob. Úspěšný zubař či lékař se nestal úspěšným pouhým chozením do práce, ale tím, že po práci měl chuť a zápal studovat dále odvětví, která ho bavila a naplňovala.

Kolik vydělává zubař a kolik lékař?

Peníze by neměly být hlavním důvodem, proč si obor vybrat, ale ptá se na ně skoro každý. Odpověď na tuto otázku se odvíjí od obrovského množství faktorů, z nichž si ani já jako student nedokážu všechny představit, ale ty základní jsou zřejmé.

Veřejně se ví, že minimálně na začátku kariéry - tedy hned po škole - vydělá zubař o něco málo více než absolvent VL nastupující do nemocnice. Není to ale pravidlem. U všeobecného lékaře extrémně záleží na tom, kolik je ochoten a schopen odsloužit přesčasů, nočních služeb a víkendů.

Zubař má po škole v zásadě dvě cesty: jít pracovat jako zaměstnanec na kliniku, nebo si založit vlastní praxi. První možnost přináší klidnější režim - lékař „chodí jen do práce“, nemusí shánět pacienty, řešit chod ordinace ani provozní starosti a může si v klidu vzít placenou dovolenou. Zubař jako zaměstnanec tak do jisté míry funguje jako takový „řemeslník“.

Vlastní praxe už ale zdaleka není jen o zubařině. Dělá z tebe podnikatele, který musí hlídat zásoby materiálu, řešit servisy přístrojů, komunikovat se zubními laboratořemi, hradit nájem, energie, splátky vybavení či mzdy svým zaměstnancům. Vybavit novou ordinaci moderními přístroji dnes vyjde na jednotky milionů korun. A hlavní úskalí? Jakmile si dáš jako majitel dovolenou nebo onemocníš, praxe nepracuje a okamžitě začíná prodělávat.

U všeobecného lékařství přichází zásadní finanční i profesní zlom až s atestací. Zatímco absolvent zubařiny může jít do vlastní praxe okamžitě, všeobecný lékař musí nejprve projít fází, kdy je platově i hierarchicky v pozici učně.

Po složení atestace se však možnosti výrazně rozšiřují a finanční situace se mění:

Setrvání v nemocnici: Atestovaný lékař dosáhne na vyšší základní platovou třídu a může postoupit na vedoucí pozice (např. vedoucí lékař oddělení či primář). I zde ale platí, že celková výše příjmu stále výrazně závisí na množství odsloužených nočních služeb, víkendů a přesčasů.
Otevření vlastní soukromé ambulance: Pokud se atestovaný lékař rozhodne nemocniční prostředí opustit (nejčastěji jako praktický lékař nebo ambulantní specialista), finanční matematika se úplně mění.

V soukromé ambulanci se lékař stává partnerským subjektem zdravotních pojišťoven. U praktických lékařů tvoří základ příjmu tzv. kapitační platby - stabilní měsíční paušál od pojišťoven za každého registrovaného pacienta, doplněný o platby za konkrétní výkony a prevenci. U specialistů jsou to pak úhrady za provedená vyšetření a zákroky.

Výsledkem bývá velmi stabilní a vysoký příjem spojený s nesrovnatelně vyšším životním komfortem - odpadá náročný noční provoz, služby o víkendech i neustálý stres z nemocničního pohotovostního režimu.

Ani zde to ale není bez háčku. Cesta k vlastní ambulanci vyžaduje, opět jako u zubaře při zařizování vlastní praxe, značnou vstupní investici - odkup zavedené praxe od odcházejícího lékaře nebo vybudování nové ordinace stojí nemalé finanční prostředky. Lékař navíc musí získat smlouvy se zdravotními pojišťovnami, hlídat úhradové limity, platit zdravotní sestru, nájem a řešit veškerou administrativu spojenou s provozem zdravotnického zařízení.

Je možné studovat všeobecné a zubní lékařství souběžně?

Odpověď je jasná a stručná: ANO. Zkušenost mám jen na LF MU v Brně, proto budu psát o tom, jak to tam funguje, dle IG to ale lze určitě i na LF UK v Plzni.

Mnoho lidí si myslí, že už jen studium medicíny je náročné, natož souběžné studium a že člověk nemá žádný život mimo školu apod. Ve skutečnosti bych z vlastní zkušenosti řekl, že je to náročné, ale není nemožné i při tomto typu studia dělat něco jiného než školu. Vesměs se totiž jedná o studium ZL, ale povinná cvičení a zkoušky společné pro oba obory se absolvují na VL - semináře jsou lehce delší a na zkoušce jsou větší požadavky, nadbytek zkoušek a cvičení na ZL se pak musí absolvovat nad rámec výuky VL.

Jaký člověk může mít důvod k tomuto studiu? Nejčastěji se jedná o sen stát se maxilofaciálním chirurgem, kde jsou oba tituly výhodou, ale nejsou nepodkročitelným minimem - může sem nastoupit i člověk s titulem MDDr. Setkal jsem se i s důvodem hlubšího poznání lidského těla, kdy na ZL jsou některé předměty osekané a když už se s nimi člověk prokousává, tak už pořádně.

Take-home message: je to náročnější studium, ale není nereálné. Nicméně určitě to nedělej proto, že se nemůžeš rozhodnout, který obor by tě bavil více. Dělej to s nějakým vyšším cílem ať už je to maxilofaciální chirurgie, anebo ze zvědavosti pro hlubší poznání.

Fonendoskop, nebo mikromotor? Jak se rozhodnout mezi zubním a všeobecným lékařstvím

Vždy se rozhodni od srdce podle toho, co ti sedí, a co si myslíš, že by tě mohlo bavit. Nikdy se nerozhoduj podle toho, co má vyšší prestiž, a to platí jak mezi tituly MDDr. a MUDr., tak i při následném výběru specializačního vzdělání v rámci všeobecného lékaře.

Přikloň se k zubnímu lékařství, pokud:

tě baví přesná manuální práce a máš cítění pro detail,
chceš rychleji do samostatné praxe,
chceš vidět odcházet pacienta s úsměvem na tváři,
nevadí ti „monotónní“ práce v jedné oblasti - práce je různorodá, ale z velké části v oblasti dutiny ústní a z menší profylaktické části v orofaciální oblasti,
seš vytrvalý a jdeš si za svým cílem a seš schopen se velmi důkladně věnovat přípravě na přijímačky.

Zvol spíše všeobecné lékařství, pokud:

tě zajímá funkce lidského těla jako celku a souvislosti mezi jednotlivými orgány,
nevadí ti o dost delší cesta k nějaké samostatné práci bez dohledu, seš v pohodě jak s nemocničním prostředím, tak se specializačním vzděláním,
chceš mít na výběr z více možných cest ke konečnému výsledku - od chirurgie přes internu až po psychiatrii.

Jak se připravit na přijímačky na zubní a všeobecné lékařství?

Příprava na přijímačky je pro oba obory prakticky stejná - jádrem jsou vždy biologie, fyzika a chemie. Liší se hlavně počet bodů, který potřebuješ: na LF MU to pro rok 2026/2027 bylo 96 ze 120 na ZL oproti 83 ze 120 na VL. Přesnou skladbu testů či nějaké testy navíc si pro jistotu vždy zkontroluj na webových stránkách konkrétní lékařské fakulty, neboť každá fakulta má testy zaměřené na trochu jiná témata. Pro hluboké pochopení látky je nejlepší nápad využít přípravných kurzů a pro vůbec nejvyšší bodový zisk je nejlepší si pořídit modelové otázky od konkrétní fakulty a řešit je, aby si člověk trochu vžil pod kůži ten styl kladení otázek. Pro efektivnější přípravu je dobré zkombinovat to s aplikací Premedis (mobilní aplikace pro iOS a Android na procvičování biologie, chemie a fyziky k přijímačkám na lékařské fakulty), ve které má každá modelová otázka i vysvětlení a otázky se ti vrací podle metody spaced repetition, takže opakuješ hlavně to, co ti ještě nejde. V neposlední řadě také stojí za to si přečíst náš článek o přípravě na přijímačky: 5 chyb v přípravě na přijímačky na medicínu (a jak se jim vyhnout).

Časté otázky o studiu zubního a všeobecného lékařství (FAQ)

Je zubní lékařství lehčí než medicína?

Nedá se říct, že by bylo lehčí: ZL je časově náročnější během semestru, VL má zase náročnější zkoušky. Osobně ani nevím, jak na tuto otázku odpovědět, protože každý obor má to svoje. ZL má sice společné předměty lehce osekané, ale zase na druhou stranu tam ihned od prvního ročníku má své praktické předměty, tudíž z pohledu časové náročnosti během týdne bych řekl, že ZL je na tom hůře - musí se navštěvovat více povinných cvičení.

Na druhou stranu VL má těch cvičení méně, avšak nároky na zkouškách jsou určitě vyšší než na ZL, tudíž čas obětovaný přípravě je delší. Někdy pak na společných zkouškách může zaznít pro zubaře tak blažená věta: „Vy jste zubař, tak já vám to dám. Kdybyste byl medik, tak bych vám řekl, že se uvidíme příště.“

Jak dlouho trvá studium zubního lékařství?

Délka studia ZL je 5 let, tedy o jeden rok méně než u všeobecného lékařství, a oba obory jsou magisterské bez bakalářského mezistupně.

Jaký je rozdíl mezi MDDr. a MUDr.?

Titul MDDr. získají studenti po 5 letech studia zubního lékařství a MUDr. po 6 letech studia všeobecného lékařství. Rozdíl je pak především v oblasti, ve které mají kompetence svoje povolání vykonávat. Zubař je zaměřen na orofaciální oblast a bez nějakého nutného navazujícího vzdělání by si mohl otevřít soukromou praxi, naopak lékař musí absolvovat povinné specializační vzdělání, po kterém si teprve může např. otevřít svoji vlastní praxi.

Můžu studovat zubní a všeobecné lékařství souběžně?

Na vybraných fakultách ano, nicméně na 100 % jsem si jistý LF MU v Brně a LF UK v Plzni. Zkoušky i praktika ve společných předmětech se odchodí pouze ve variantě VL, takže nechodíš na 2 stejná praktika. Nejčastější důvod pro tuto kombinaci je maxilofaciální chirurgie, kde jsou oba tituly výhodou, ale člověk tam může nastoupit i jen „jako“ MDDr.

Potřebuješ na zubní lékařství dobrou manuální zručnost?

Z mého pohledu bych řekl, že spíše NE. Jak nám řekl hned na první hodině předmětu „Preklinické zubní lékařství“ pan doktor: „To že vám to ze začátku nepůjde je jasné. Nikdo z vás do vysoké školy nedržel mikromotor v ruce, tudíž všichni jedete od nuly a je jen na vás, jak se k tomu postavíte. Samozřejmě někomu to půjde lépe a někomu hůře, ale na konci studia se ty rozdíly pomalu smažou, pokud tomu obětujete čas a píli.“

Kde všude se dá v ČR studovat zubní lékařství?

Zubní lékařství se dá v ČR studovat na 6 LF: 1. LF UK v Praze, LF UK v Plzni, LF UK v Hradci Králové, LF MU v Brně, LF OU v Ostravě a LF UP v Olomouci.

Přijímačky na medicínu v Ostravě: co tě čeká na LF OU

2026-08-31T00:00:00Z

Všeobecné a zubní lékařství zblízka

Uvažuješ nad tím, že si podáš přihlášku na LF OU a chceš vědět, co tě u přijímaček čeká a nemine? O studium na OU je v posledních letech čím dál tím větší zájem a konkurence mezi uchazeči je veliká. V tomto článku se podíváme na to, jak přijímačky na LF OSU vypadají přímo z pohledu někoho, kdo si nimi prošel.

Jak probíhají přijímací zkoušky?

Lékařská fakulta Ostravské univerzity vypisuje každý rok přijímací řízení na dva hlavní magisterské obory - všeobecné lékařství a zubní lékařství. Oba tyto obory sdílejí stejný formát testu, což znamená, že v případě, že si podáš přihlášku na oba tyto obory, píšeš pouze jeden test.

Přijímačky se píší elektronicky na počítači v učebnách fakulty. Když přijdeš na řadu, je důležité mít u sebe:

Občanský průkaz
Pozvánku k přijímací zkoušce, kde najdeš speciální kód pro přihlášení do systému.

Test se skládá ze tří částí - biologie, chemie a fyzika. Každá část obsahuje 30 otázek v rozsahu středoškolského učiva, formou A, B, C, D, s jednou správnou odpovědí.. Za každou správnou odpověď můžeš získat 1 bod, tedy celkem maximálně 90 bodů.

Důležitý detail: Každý uchazeč má naprosto unikátní sadu otázek generovanou přímo v systému, takže nikdo v místnosti nemá totožný test. Velkou novinkou navíc je, že letos se kompletně měnily otázky jak na bakalářské, tak na magisterské obory, takže spoléhat se jen na ukázkové testy nestačí.

Kolik otázek, času a bodů je z biologie, chemie a fyziky

Předmět	Počet otázek	Časový limit	Maximální počet bodů
Biologie	30	20 minut	30
Chemie	30	30 minut	30
Fyzika	30	30 minut	30
Celkem	90	80 minut čistého času	90

Jednotlivé předměty si v systému spouštíš sám postupně. Můžeš začít tím, co ti jde nejlépe, nebo naopak od nejtěžšího. V rámci jednoho předmětu se můžeš k otázkám vracet, ale jakmile předmět odešleš, už se vrátit nemůžeš. Hned po odeslání se ti okamžitě zobrazí počet bodů a procentuální úspěšnost.

Můj tip: Po odeslání testu si dej na 2-3 minuty pauzu, napij se a s čistou hlavou si spusť další část.

Jsou u přijímaček na LF OU počítací příklady?

Zatímco v biologii a chemii se běžně objevují počítací příklady, ve fyzice letos překvapivě žádné příklady nebyly. Přesto je dobré nepodcenit přípravu na výpočty hlavně v chemii.

V biologii se zaměř na lidskou anatomii, fyziologii, genetiku, botaniku i zoologii.
V chemii tě čeká anorganika, organika, biochemie a základy výpočtů.
Fyzika vychází ze středoškolského učiva - od mechaniky po optiku.

Jakou kalkulačku a pomůcky dostaneš u přijímaček na LF OU

U zkoušky nesmíš mít žádné vlastní pomůcky. Fakulta ti ale vše potřebné poskytne: dostaneš čistý papír a tužku na poznámky (musíš je po dopsání odevzdat), periodickou tabulku prvků a kalkulačku.

Fakulta povoluje pouze tu nejzákladnější kalkulačku bez pokročilých funkcí či zlomků. Procvičuj si počítání předem na obyčejné kalkulačce!

Kolik bodů potřebuješ pro přijetí na LF OU (pravidlo 10 bodů)

Celkově pro úspěšné přijetí na všeobecné lékařství potřebuješ minimálně 45 bodů. Z každého předmětu musíš mít alespoň 10 bodů. Pokud bys v některém předmětu získal méně než 10 bodů, systém se automaticky vypne a nepustí tě dál.
U zubního lékařství je bodování přísnější. Celkový součet musí být minimálně 50 bodů - 13 bodů z chemie, 10 bodů z fyziky a 18 bodů z biologie.

Co dělat po dopsání testu?

Když dokončíš všechny testy a opustíš učebnu, čeká tě ještě jedna důležitá věc - podepisuješ výpis všech svých odpovědí. Pokud máš u některé otázky pocit, že tvá odpověď byla správná, ale dostal jsi 0 bodů, můžeš do tohoto výpisu napsat své poznámky a nesrovnalosti.

Všeobecné vs. zubní lékařství: šance na přijetí

Zatímco přijímací testy jsou pro oba obory stejné, rozdíly najdeš v konkurenci. Zubní lékařství patří mezi nejžádanější obory v ČR, hlásí se stovky uchazečů a o přijetí rozhodují jednotky bodů. Na všeobecné lékařství je šance díky větší kapacitě o něco vyšší, kdežto u zubního lékařství potřebuješ bezchybnou přípravu a maximální bodovou úspěšnost.

Obor	Rok 2025 Hlásilo se / Vzali	Šance 2025	Rok 2026 Hlásilo se / Vzali	Šance 2026
Všeobecné lékařství	1441 / 155	10,8 %	1717 / 134	7,8 %
Zubní lékařství	706 / 23	3,3 %	819 / 20	2,4 %

Zdroj: https://lf.osu.cz/vysledky-prijimaciho-rizeni/

Kdy dojdou výsledky a jak probíhá zápis?

Oficiální výsledky přijímacích zkoušek a rozhodnutí o přijetí fakulta zveřejňuje přibližně do dvou týdnů, v průběhu července, elektronicky v informačním systému Ostravské univerzity, takže si průběžně kontroluj svoji E-přihlášku.

Pokud budeš u přijímaček úspěšný, řádný termín pro zápis do studia pro 1. ročníky se koná koncem srpna. Během něj proběhne oficiální zapsání do prvního ročníku a získáš všechny potřebné informace pro start do studia.

Shrnutí

Přijímací zkoušky na Lékařskou fakultu Ostravské univerzity vyžadují dobrou přípravu, a to zejména kvůli rostoucí konkurenci jak na všeobecném, tak na zubním lékařství. Abychom si shrnuli to nejdůležitější:

Test se píše na počítači, kde má každý uchazeč svou vlastní unikátní sadu otázek z biologie, chemie a fyziky.
Celkově je potřeba získat minimálně 45 bodů na všeobecném lékařství a 50 bodů na zubním lékařství.
Po splnění testů a odevzdání výpisu odpovědí se výsledky dozvíš v průběhu července a samotný zápis do studia probíhá koncem srpna.

Jak jsem se na přijímačky připravovala já

Když se za svými přijímačkami ohlédnu, velmi mi pomohl přípravný kurz přímo od fakulty a pak hlavně projíždění modelových otázek v aplikaci Premedis. Místo nárazového biflování těsně před zkouškou jsem si otázky rozkládala do kratších denních dávek.. Díky tomu jsem pak u počítače nebyla ve stresu a věděla jsem, co očekávat.

Přijímačky na medicínu MUNI: kompletní průvodce od A po Z

2026-08-18T00:00:00Z

Výběr zaměření studia na vysoké škole bývá často náročný, ale pokud ses rozhodl pro studium medicíny, tam to zdaleka nekončí. Čeká tě ještě zúžení výběru škol, na které se rozhodneš dělat přijímačky. Přijímací proces se na každé lékařské fakultě velmi odlišuje od ostatních a má svá specifika, na která je potřeba se připravit. V tomto článku ti vysvětlíme přijímací proces na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity od přípravy až po den D. Přímo ze zkušeností z první ruky.

Přijímačky MUNI MED v číslech

Termín podání přihlášky a žádostí o bonifikace: Striktně do 28. února.
Zkoušené předměty: Biologie, Chemie, Fyzika (v rozsahu středoškolského učiva).
Hranice pro prominutí přijímaček (VL): 10 a více bonifikačních bodů, případně průměr do 1,1.
Maximální stáří jazykového certifikátu: 2 roky od vykonání maturitní zkoušky.
Adresa pro zaslání dokumentů k žádostem: Studijní oddělení LF MU, Kamenice 5, 625 00 Brno.

Klíčem k úspěchu je plánování předem

Přijímací proces na MUNI je jedinečný tím, že školu zajímají nejen tvé vědomosti v den přijímaček, ale i to, jak ses snažil na střední škole. Tvá aktivita při studiu ti může přinést bonifikační body, které tě posunou před ostatní uchazeče ve výsledném pořadí, nebo tě přes přijímačky přenesou úplně. Zabrat se tedy vyplatí už na střední.

Pokud jsi střední školu vystudoval v Česku, za brány MUNI tě může dostat průměr známek ze střední školy. Do tohoto průměru se započítávají známky z koncoročních vysvědčení v 1., 2. a 3. ročníku a pololetního vysvědčení z maturitního ročníku. Pozor - tento způsob přijetí je pro tebe možný pouze pokud jsi měl v posledních dvou letech studia alespoň jeden celý školní rok biologii, chemii i fyziku. Pro přijetí je potřebný průměr nižší než 1,1. Škola však tímto způsobem přijímá jen cca 130 uchazečů každý rok, a to pouze do programu Všeobecné lékařství. Z praxe je opravdu nutný průměr 1,00.

Pokud máš průměr nižší než 1,1, ale nepřijali by tě bez přijímaček kvůli nedostatečné kapacitě (nevešel by ses do počtu 130 uchazečů), dostaneš 3 bonifikační body k přijímačkám. To samé platí, pokud máš průměr nižší než 1,3.

Pro české i slovenské studenty také platí bonifikace úspěchů ve středoškolských soutěžích a bonifikační body za jazykové a jiné certifikáty. Uznává se vždy nejvýše dosažené umístění v soutěži.

Pokud nasbíráš 10 a více bodů, škola tě přijme, aniž bys musel skládat přijímací testy. To však platí jen pro uchazeče o studium oboru Všeobecné lékařství. Uchazeči o studium oboru Zubní lékařství musí testy psát v každém případě, ale samozřejmě jim budou přičteny bonifikační body. Pozor - bonifikace na zubařinu je oproti všeobecnému lékařství poloviční.

1. Jazykové certifikáty (úroveň C1 a C2)

Fakulta uznává certifikáty dokládající znalost vybraných cizích jazyků. Platnost certifikátu je omezena na maximálně 2 roky od vykonání maturitní zkoušky. Z jednoho jazyka lze uplatnit vždy pouze jeden certifikát.

Angličtina (4 body VL / 2 body ZL)

Cambridge English – CAE (C1) nebo CPE (C2)
FCE C1 (pouze s potvrzením administrátora, že výsledek odpovídá úrovni C1)
IELTS s minimálním skóre 7
TOEFL iBT s minimálním skóre 95

Němčina, Francouzština, Španělština (3 body VL / 1,5 bodu ZL)

Němčina: ÖSD, DSD II, Goethe-Zertifikat (C1, C2), TestDaF (C1)
Francouzština: DALF (C1, C2), TCF (C1, C2)
Španělština: DELE (C1, C2), SIELE (C1, C2)

2. Předmětové soutěže a Středoškolská odborná činnost (SOČ)

Bonifikace se uděluje za úspěchy v olympiádách kategorie A (matematická, fyzikální, chemická, biologická) za poslední dva roky studia. Stejně tak se hodnotí úspěchy v SOČ (za poslední čtyři roky studia) ve vybraných oborech: Matematika a statistika, Fyzika, Chemie, Biologie, Molekulární biologie, Zdravotnictví, Ochrana a tvorba životního prostředí, Informatika.

Poznámka ke sčítání: Výsledky z různých soutěží lze sčítat, ale nelze sčítat více umístění ve stejné soutěži (např. z krajského a celostátního kola chemické olympiády se započítá pouze ten lepší výsledek). Účast v soutěži bez umístění se nebonifikuje.

Tabulka bodového ohodnocení soutěží a SOČ:

Úroveň soutěže (kolo)	Umístění / Status	Body Všeobecné lékařství (VL)	Body Zubní lékařství (ZL)
Krajské	Úspěšný řešitel	4 body	2 body
Krajské	1. – 3. místo	6 bodů	3 body
Národní / Celostátní	Úspěšný řešitel	8 bodů	4 body
Národní / Celostátní	1. – 3. místo	10 bodů	5 bodů
Mezinárodní / Zahraniční	Oficiální nominant za ČR či SR	10 bodů (Prominutí přijímaček pro VL)	5 bodů

3. Další vybrané zkoušky

Kromě jazyků a olympiád lze získat body i za specifické zkoušky:

Matematika+ (CERMAT):
- Výborně (≥ 85 %): 4 body VL / 2 body ZL
- Chvalitebně (≥ 67 %): 3 body VL / 1,5 bodu ZL
AP zkoušky (Advanced Placement přes CTM):
- Výsledek na úrovni 4 nebo 5 z předmětů biologie, chemie, fyzika, matematika nebo statistika přináší 8 bodů VL / 4 body ZL.

Mám nasbírané aktivity nebo velmi dobrý průměr známek, co teď?

Pokud splňuješ podmínky pro získání bonifikace (za jazykové certifikáty, olympiády či zkoušky) nebo žádáš o prominutí přijímací zkoušky na základě výborného prospěchu na SŠ, je nutné dodržet přesný administrativní postup. Na žádosti, ke kterým nebudou doloženy příslušné přílohy (certifikáty, vysvědčení), není brán zřetel.

Krok za krokem: Jak žádost podat

Označení v elektronické přihlášce: Svůj zájem o bonifikaci nebo prominutí přijímaček musíš v první řadě vyznačit přímo ve své elektronické přihlášce ke studiu. Toto je nutné stihnout do konce lhůty pro přihlašování, tedy do 28. února.
Stažení a vyplnění formuláře: Na webových stránkách Lékařské fakulty MU (v sekci Přijímací řízení pro magisterské studium) si stáhni příslušný formulář pro tvůj typ žádosti a kompletně jej vyplň.
Odeslání písemné žádosti: Vytištěnou a podepsanou žádost včetně všech povinných příloh odešli poštou na adresu fakulty:
Studijní oddělení LF MU
Kamenice 5
625 00 Brno
...nebo můžeš žádost i s povinnými přílohami přinést osobně na studijní oddělení v jeho úředních hodinách. Ty najdeš na oficiálním webu fakulty.

Přehled požadovaných dokumentů a termínů

Aby byla tvoje žádost uznána, musí být všechny přikládané kopie dokumentů úředně ověřené. Ověření vybavíš na pobočkách české pošty vybavených službou CzechPoint a také na pobočkách slovenské pošty.

Typ podávané žádosti	Co je nutné doložit jako přílohu k formuláři	Termín pro odeslání
Prominutí přijímací zkoušky na základě prospěchu (platí jen pro Všeobecné lékařství)	Úředně ověřené kopie středoškolských vysvědčení (ze SŠ v ČR).	Striktně do 28. února
Bonifikace za jazyky, olympiády, SOČ a AP zkoušky	Úředně ověřená kopie příslušného jazykového certifikátu, diplomu nebo osvědčení o umístění.	Primárně do 28. února
Bonifikace za rozšiřující zkoušku Matematika+	Úředně ověřený „Výpis výsledků didaktického testu z rozšiřující Matematiky+“. (Alternativně lze akceptovat elektronické přeposlání e-mailu, který je elektronicky podepsaný přímo CERMATem).	Primárně do 28. února

Nesplňuješ podmínky pro prominutí přijímací zkoušky? Nic se neděje

Ne každý má příležitost k získání 10 a více bonifikačních bodů. V tom případě si ve své elektronické přihlášce vybereš termín, kdy chceš přijímačky psát. Testy jsou tři – z biologie, chemie a fyziky v rozsahu středoškolského učiva.

Pro úspěch je velmi důležitá příprava. Podle tvého individuálního stylu učení můžeš zvolit nejvhodnější způsob.

Mně osobně velmi pomohl kurz BMedic. Nabízejí prezenční i on-line kurzy, ale také materiály pro samostudium nebo intenzivní „nalejvárny“. Na procvičování a opakování (které je matkou moudrosti) využiješ aplikaci Premedis.

Oficiální přípravný kurz organizuje i samotná fakulta. Koná se přes školní rok o sobotách, a pokud dojíždíš, je potřeba zajistit si ubytování po vlastní ose, protože kurz začíná brzy ráno. Na tento fakultní kurz jsem slyšela smíšené ohlasy, sama jsem ho neabsolvovala, takže ho nemohu zhodnotit. Informace a přihlašování najdeš na stránkách fakulty.

To, kdy je nejlepší začít s přípravou, je velmi individuální, ale nejlepší je věnovat se učení dlouhodobě a po částech. Předejdeš tak vyhoření a opakováním si upevníš vědomosti mnohem více než unáhleným nárazovým učením.

Jak se připravit na samotný den přijímacích testů?

V den přijímaček všichni cítí obrovský tlak a stres. Je dobré den předem nebo alespoň večer předem odložit materiály a neučit se. Místo toho se zkus pořádně vyspat a nachystat si vše, co budeš potřebovat (pozvánku v listinné nebo elektronické podobě, kalkulačku, propisku, jídlo, vodu…).

Na kontaktní adresu, kterou jsi uvedl v e-přihlášce, ti přijde pozvánka na přijímací testy. Pozvánku najdeš i ve formě PDF v e-přihlášce samotné, v sekci „Přijímací řízení“. Na ní bude tučným písmem uvedena adresa, pavilon, učebna a čas, kdy a kde se testy budou psát. Je velmi důležité správně si zkontrolovat adresu. Testy se mohou psát jak v Kampusu LF MU, tak na kterékoliv fakultě MUNI. Cestu si naplánuj tak, abys měl dostatečnou časovou rezervu např. na zpožděnou MHD nebo hledání učebny. Nebudeš se tak stresovat ještě víc, než je nezbytně nutné.

FAQ - Často kladené dotazy k přijímacímu řízení na LF MU

Dá se dostat na medicínu na Masarykově univerzitě (MUNI) bez přijímaček?
Ano, ale pouze na magisterský program Všeobecné lékařství. Uchazeč musí získat minimálně 10 bonifikačních bodů (např. za jazykové certifikáty a olympiády) nebo mít středoškolský průměr do 1,1 (přičemž kapacita pro přijetí na průměr je omezena na cca 130 uchazečů a tato možnost se nabízí jenom studentům, kteří vystudovali střední školu v ČR).
Platí prominutí přijímacích zkoušek i pro Zubní lékařství na MUNI?
Ne. U programu Zubní lékařství se zkoušky nepromíjejí z kapacitních důvodů nikdy. Bonifikační body se však přičítají k celkovému výsledku testu, a to v poloviční výši oproti Všeobecnému lékařství.
Do kdy se musí podat žádost o bonifikaci na LF MU?
Žádost o bonifikaci nebo prominutí zkoušek je nutné vyznačit v elektronické přihlášce a doložit úředně ověřenými dokumenty vždy do konce února daného roku (pro aktuální ročník striktně do 28.2.).
Z čeho se skládají přijímací testy na LF MU?
Zkoušky mají podobu písemných testů z biologie, chemie a fyziky. Rozsah odpovídá učivu střední školy.
Jaké jsou nejčastější chyby u příprav na přijímací testy? Největšími chybami jsou chaotické učení bez plánu, pasivní čtení místo aktivního zkoušení, biflování pouze jednoho předmětu a úplné zanedbávání odpočinku, které vede k vyhoření. Jak se jim vyhnout najdeš ZDE.

Teorie je za tebou, čas na praxi!

Chceš se vyhnout chaosu a zefektivnit své učení? Využij čas do přijímaček na maximum. Stáhni si aplikaci Premedis a měj tisíce modelových otázek i vědecky ověřené metody učení neustále u sebe v kapse.

Všechny informace v tomto článku vycházejí z oficiálních podmínek přijímacího řízení Lékařské fakulty Masarykovy univerzity pro magisterské studijní programy Všeobecné a Zubní lékařství. Pro nejaktuálnější detaily vždy kontrolujte oficiální web MUNI MED.

Tento průvodce přijímacím řízením byl sepsán na základě detailní rešerše oficiálních dokumentů fakulty a doplněn o reálné osobní zkušenosti. Autorkou je studentka 3. ročníku Všeobecného lékařství na LF MU v Brně, která si celým přijímacím procesem úspěšně prošla.

Studium medicíny: 6 věcí, co ti na dni otevřených dveří neřeknou

2026-08-04T00:00:00Z

Kruhy místo anonymních přednášek, reálné orgány na pitevně už v prváku a stáže po celém světě. Studentka medicíny popisuje, jaké to na medině fakt je. Představ si ten moment, kdy úspěšně zvládneš přijímačky na lékařskou fakultu a na podzim poprvé vkročíš do školy jako budoucí lékař. Možná máš za sebou dny otevřených dveří a prolistované brožurky, které ti ukázaly moderní učebny nebo seznam předmětů. Ta pravá podstata studia ti ale často zůstane skrytá, a proto ti dnes z pohledu studentky medicíny ukážu pět nejlepších momentů na medicíně, které ti na dni otevřených dveří nikdo neřekl.

1. Už od prváku budeš mít možnost držet v rukách reálné srdce, mozek a všechny orgány v těle

Zapomeň na ploché obrázky v učebnicích anatomie nebo na plastové modely ze střední školy. Na pitevně budeš už od prváku mít možnost držet v rukách reálné srdce, mozek a všechny orgány v těle. Tento moment ti poprvé ukáže, jak je lidské tělo dokonale poskládané a že už nestuduješ jen teorii, ale skutečnou vědu.

Tip od Medika: Neboj se té obří hromady učiva. Jakmile si orgány poprvé reálně osaháš, zapojí se tvoje emoční paměť. Ten silný zážitek z praxe ti pomůže si všechno zapamatovat mnohem rychleji a přirozeněji, než kdybys hodiny jen zíral do skript.

2. Co znamená titul MUC. a kdy ho získáš?

Věděl jsi, že nemusíš čekat celých šest let na to, abys měl před jménem svůj první oficiální titul? Jakmile úspěšně zvládneš první tři roky a uzavřeš zkoušky z preklinických předmětů, automaticky získáváš titul MUC. Tento zkratkový titul znamená „Medicinae Universae Candidatus“ - tedy kandidát všeobecného lékařství. V půlce té dlouhé cesty je to obrovská psychická odměna a oficiální potvrzení toho, že polovina studia je za tebou.

3. Můžeš jako student medicíny pracovat v nemocnici?

S tímto milníkem se ti otevírají i dveře k reálné práci. Podle legislativy totiž jako student medicíny po dokončení třetího ročníku získáváš způsobilost pracovat v nemocnici jako sanitař nebo ošetřovatel (pod dohledem). Můžeš tak legálně nastoupit na skvěle placené brigády, zažít noční služby, brát pacientům krev, podávat léky a získat obrovský praktický náskok před ostatními ještě dřív, než vůbec dostuduješ.

4. Stáže po celém světě ti otevřou dveře do exotiky

Studium medicíny rozhodně neznamená, že budeš šest let zavřený v jedné knihovně. Na lékařských fakultách fungují skvělé studentské organizace (například IFMSA), které ti umožní vycestovat na měsíční klinickou stáž do celého světa. V létě tak můžeš odjet sbírat zkušenosti do nemocnice v Thajsku, Brazílii, Mexiku nebo třeba v Japonsku. V praxi to znamená, že přes den vidíš medicínu v naprosto odlišných podmínkách a zbytek času cestuješ a surfuješ s mediky z celého světa.

5. Studentské spolky a párty zadarmo

Medici sice umí brutálně makat, ale o to víc se umí bavit. Studentský život na lékařských fakultách je neuvěřitelně bohatý a semknutý. Starší studenti sdružení ve spolcích pořádají medické seznamováky, legendární párty po pitevních týdnech, plesy a sportovní kurzy. Jako bonus mají studenti medicíny na spoustu těchto akcí vstup úplně zadarmo nebo za symbolické ceny, protože komunita na škole se o své lidi stará.

Z tohohle prostředí pak vznikají zážitky, na které vzpomínáš ještě dlouho. Třeba na letošním sportovním kurzu jsme při cyklovýletě dorazili k řece a zjistili, že most přes ni je komplet zavřený. Otáčet se a najíždět desítky kilometrů navíc? Ani nápad. Náš vedoucí zkrátka vyhodnotil situaci bez zbytečných průtahů a nenapadlo ho nic lepšího než zavelet k přebrodění. Takže jsme sundali boty, vzali kola na ramena a celou řeku i s proudy prostě přešli po svých. A přesně o tomhle ta komunita je - společně vyřešíte každou nečekanou překážku a ještě se u toho královsky pobavíte.

Fotka z letošního sportovního kurzu

6. Žádná anonymní škola díky systému kruhové výuky

Jedním z největších strašáků vysoké školy je pocit, že budeš jen jedním z tisíce anonymních studentů ve velké přednáškové hale. Na medině je to jinak, protože od prvního dne funguje systém takzvaných kruhů. Kruh je tvoje stálá skupinka asi 15-25 lidí, se kterými chodíš na všechna praktická cvičení, semináře i pitvy.

Tento systém přináší obrovskou výhodu oproti jiným vysokým školám, kde lidi na přednáškách vůbec neznáš. Následující tabulka ukazuje, jak moc se liší atmosféra v kruhu od klasické anonymní výuky:

Vlastnost výuky	Kruhová výuka na medině	Klasická anonymní přednáška
Počet lidí ve skupině	15-25 studentů	Sto až tři sta studentů
Atmosféra	Podobná menší středoškolské třídě	Čistě neosobní a formální
Spolupráce	Všichni se znají, pomáhají si a drží spolu	Každý kope sám za sebe
Přístup vyučujícího	Individuální, může se ti věnovat	Monolog od tabule bez zpětné vazby

Pamatuj: Na medině v tom blázinci nikdy nejedeš sám. Tvůj kruh se může stát tvou druhou rodinou, se kterou budeš sdílet ranní kofeinové krize i radost z úspěšně zvládnutých zkoušek.

Závěr - Jak tohle všechno získat?

Studium medicíny ti přinese zážitky, ke kterým se běžný člověk nikdy nedostane - od reálných orgánů v rukách až po stáže v exotických zemích. Aby ses ale k těmto skvělým bonusům dostal, musíš nejdřív úspěšně zvládnut první krok, kterým jsou přijímačky na lékařskou fakultu.

Pokud chceš mít jistotu, že přípravu na zkoušky zvládneš bez zbytečného stresu a chaosu, připoj se na Premedis Discord server a sleduj Premedis Instagram, kde ti pravidelně přinášíme tipy, jak se efektivně připravit na přijímačky a zvládnout start na lékařské fakultě s naprostým přehledem.

Jaké jsou reálné šance dostat se na 1. LF UK? Čísla z přijímaček 2026/2027

2026-07-21T00:00:00Z

Na všeobecné lékařství na 1. LF UK přišlo pro rok 2026/2027 celkem 3 497 přihlášek a přijato bylo 1 142 uchazečů, tedy zhruba každý třetí. Na zubní přišlo 1 165 přihlášek, ale přijato bylo jen 67, tedy zhruba každý sedmnáctý. Kolik bodů bylo na jednotlivé obory potřeba a proč je ten rozdíl v šancích tak velký, rozebíráme níže.

Velikost bloku = počet přihlášek. Vybarvená část = přijatí, zbytek = nepřijatí. Najeď na obor (nebo klepni) pro detail. Zdroj: 1. LF UK, přijímací řízení 2026/2027.

Všeobecné lékařství: nejvíc přihlášek a nejvíc přijatých

Na všeobecné lékařství dorazilo 3 497 přihlášek (jednoznačně nejvíc ze všech oborů). To ale samo o sobě nic neznamená, dokud to nedáš do poměru s počtem míst:

Ke zkoušce se dostavilo 2 573 uchazečů - zbylých 26 % přihlášených se vůbec neukázalo. Reálná konkurence je tedy nižší, než kolik napovídá počet přihlášek.
Přijato bylo 1 142 uchazečů. To vychází na každého třetího přihlášeného (≈ 33 %), respektive skoro každého druhého z těch, kdo zkoušku opravdu psali (≈ 44 %).
Hranice pro přijetí byla 95 bodů ze 165, tedy 58 % maxima. Nemusíš tedy mít plný počet, ale třeba se připravit.

Na jednoho přijatého tady připadají cca 3 přihlášky. V rámci medicíny je to nejschůdnější poměr - což dává smysl, protože všeobecné lékařství má na fakultě nejvíc míst.

Zubní lékařství

Zubní lékařství je přesný opak. Přihlášek přišlo míň (1 165), ale míst je jen 50, a to všechno mění:

Přijato bylo pouhých 67 uchazečů - tedy zhruba každý sedmnáctý přihlášený (6 %). Na jednoho přijatého připadá přes 17 přihlášek.
Hranice pro přijetí byla 124 bodů ze 160, tedy 78 % maxima.

Srovnání: Dostat se na zubní lékařství je v přepočtu na jedno místo 5-krát těžší než na všeobecné a bodová laťka je o poznání výš. Zatímco na všeobecném stačilo 58 % bodů, na zubním jich bylo potřeba 78 %. Pokud míříš na zuby, počítej s tím, že prostor pro chyby je minimální.

Proč je "přijato" víc než "plán"?

Když se do tabulky zadíváš pozorně, něco nesedí: plán u všeobecného lékařství byl 680 míst, ale přijato bylo 1 142 uchazečů. U zubního plán 50, přijato 67. Jak to?

Fakulta záměrně přijímá víc uchazečů, než kolik plánuje reálně zapsat. Počítá totiž s tím, že si uchazeči podávají přihlášky i na jiné fakulty, a část z nich se nakonec zapíše jinde. Reálný počet zapsaných prváků je tedy nižší než počet "přijatých".

A co bakalářské obory?

Mezi bakalářskými programy je zdaleka nejnáročnější fyzioterapie: 699 přihlášek na 35 plánovaných míst a hranice 62 bodů ze 75 (≈ 83 %) - v přepočtu na maximum vůbec nejvyšší laťka na celé fakultě. Slušně nabitá je i adiktologie v prezenční formě (hranice 94 ze 120, tedy ≈ 78 %).

Ostatní bakalářské obory - ergoterapie, nutriční terapie, porodní asistence, všeobecné ošetřovatelství - mají výrazně příznivější poměr uchazečů na místo i nižší bodové hranice.

Co si z čísel odnést

Rozhoduje bodová hranice, ne počet přihlášek. Počet přihlášek zní strašidelně, ale čtvrtina tvé konkurence k přijímačkám ani jen nedošla.
Na zubní, fyzioterapii i adiktologii musíš mít test skoro bez chyby. Při hranici kolem 78-83 % už nerozhoduje, kolik toho přečteš, ale kolik z toho si spolehlivě vybavíš pod tlakem u zkoušky.

Pokud míříš na některý z těch náročnějších oborů, o to víc se vyplatí přípravu nepodcenit. Osvědčený způsob, jak si zvednout šance, je řešit modelové otázky. Aktualizovanou sadu takových otázek najdeš v aplikaci Premedis, se kterou se letos na přijímačky na medicínu chystalo přes 1 900 uchazečů.

Oficiální data z přijímaček 2026/2027

Obor	Přihlášek	Plán	Hranice	Maximum	Přišlo	Přijato
Všeobecné lékařství (Mgr.)	3 497	680	95	165	2 573	1 142
Zubní lékařství (Mgr.)	1 165	50	124	160	955	67
Adiktologie - prezenční (Bc.)	363	30	94	120	272	40
Adiktologie - kombinovaná (Bc.)	247	30	84	120	147	30
Ergoterapie (Bc.)	201	25	44	70	170	56
Fyzioterapie (Bc.)	699	35	62	75	608	49
Nutriční terapie - prezenční (Bc.)	343	32	50	70	289	78
Nutriční terapie - kombinovaná (Bc.)	203	32	46	70	125	40
Porodní asistence - prezenční (Bc.)	211	26	41	70	173	66
Všeobecné ošetřovatelství (Bc.)	238	43	76	140	197	92

Zdroj dat: 1. lékařská fakulta UK - Počty přijatých uchazečů.

Jak vybrat lékařskou fakultu v ČR: 5 klíčových faktorů pro budoucí mediky

2026-06-23T00:00:00Z

Přemýšlíš, jakým studijním směrem se vydat a Tvé rozhodnutí padlo zrovna na medicínu? Musím upřímně říct, skvělá volba! V ČR je však lékařských fakult osm a Ty zvažuješ, která z nich je pro Tebe ta pravá? Pak jsi tu správně. Pojďme si rozebrat témata a otázky, na které by ses měl/a při výběru zaměřit.

1. Lokalita a zázemí: Kde strávíš příštích 6 let?

Nezapomínej, že studium medicíny je minimálně na 6 let. Kde se budeš cítit po tak dlouhou dobu nejlépe? Líbí se ti ruch velkoměsta, nebo bys chtěl/a raději klidnější prostředí s docházkovými vzdálenostmi?

Velkoměsta (Praha, Brno, Ostrava): Nabízejí anonymitu, bohatý kulturní život, ale také vyšší náklady na život a delší přejezdy mezi fakultou a nemocnicemi. V Praze navíc sídlí hned tři fakulty (1., 2. a 3. LF UK), každá s jinou atmosférou.
Menší studentská města (Hradec Králové, Olomouc, Plzeň): Vše je blízko, komunita bývá semknutější a náklady na bydlení (koleje/priváty) jsou často příznivější.

Tip od medika: Před podáním přihlášky si zkus město projít. Zvládneš každodenní dojíždění, nebo hledáš klidnější prostředí, kde dojdeš do školy pěšky?

2. Podmínky přijetí a strategie přípravy

Co musíš udělat pro to, aby ses na vybranou fakultu dostal/a?

Samozřejmě se učit, to dá rozum, že? Je však důležité vědět, jaký typ přijímací zkoušky po Tobě bude požadován.

Klasickou možností, se kterou se setkáš na všech českých lékařských fakultách, jsou testy. Ty jsou složené z modelových otázek přímo od fakulty, a tak lze již dopředu poznat, na co se u každé jednotlivé fakulty zaměřit.

Pražské fakulty, t. č. 2. a 3. LF UK mívají přijímací řízení dvoukolové. Jedince, kteří úspěšně projdou testem, čeká ještě ústní pohovor s profesory.

Na některé fakulty, jako třeba 1. LF UK nebo LF MUNI se lze dokonce dostat i bez přijímaček. Přijetí je však omezeno specifickými podmínkami, které je mnohdy těžké splnit a také se mohou v průběhu času měnit. Proto, pokud Tě tato možnost láká, je vždy dobré být tzv. up to date. Základní podmínkou přijetí je zejména celkový prospěch, proto je nutné s touto skutečností pracovat již od začátku studia na SŠ.

Jak se v tom neztratit? Je ku prospěchu vybrat si 1-2 fakulty a na jejich podmínky se cíleně zaměřit. Pro většinu lékařských fakult to budou tedy zejména modelové otázky, na které je dobré se připravovat průběžně.

3. Osobní zkušenosti: Nedej na mýty

Není nad osobní zkušenosti těch, kteří na fakultách opravdu studují.

Nedej na názory lidí, kteří se vyjadřují hanlivě o jakékoliv lékařské fakultě, často za tím hledej spíš závist než pravdu, mnohdy na LF ani nestudovali a neznají realitu. Opravdu se ptej konkrétních studentů na tu fakultu, se kterou mají osobní zkušenost.

Pokud neznáš medika ve svém okolí nebo nechceš podlehnout anonymitě sociálních sítí, pak přijď třeba na dny otevřených dveří, které fakulty každoročně pořádají. Máš zde šanci zeptat se studentů i profesorů na cokoliv, co by Tě o studijním životě na dané fakultě zajímalo.

4. Jaké Ti fakulta nabízí možnosti?

Je spíš menší a rodinná, nebo větší s obrovskými příležitostmi? Kde všude Ti uznají diplom v zahraničí? Jaký je styl výuky a přístup vyučujících? Nabízí škola nějaké stáže, ať už v nebo mimo ČR? Věnuje se aktivně vědě a výzkumu?

Máš možnost sportovního vyžití? Je Ti k dispozici knihovna a studijní prostory? Má fakulta nějaké spolky, kde se můžeš ve volném čase socializovat?

To jsou věci, které Tě možná nenapadnou hned na prvním místě, ale jsou při výběru také podstatné.

5. Tvé osobní preference (The "Gut Feeling")

Všechny předchozí podněty je důležité zohlednit, ale ve výsledku? Stejně vlastně vždy záleží na Tobě!

Máš svoji vysněnou fakultu? Není nic lepšího než se na ni co nejvíce zaměřit.

Nejsi zatím přesvědčený o té správné fakultě pro Tebe? To vůbec nevadí. Věř mi, že ať už si nakonec vybereš kteroukoliv z osmi fakult v ČR, všechny jsou kvalitní, všechny Ti nakonec dají před jméno MUDr. , důležité je, jak Ty sama/sám ke studiu přistoupíš.

Kteroukoli fakultu si vybereš, jedno je jisté, Premedis je tu od toho, aby ti pomohl se na ni dostat.

Proč si druhý den nic nepamatuju? Aneb Ebbinghausova křivka zapomínání

2026-05-14T00:00:00Z

Sedíš nad učením celé odpoledne, večer máš pocit, že tomu konečně rozumíš… a druhý den ráno? Jako by se polovina informací prostě vypařila. Přesně tenhle pocit jsem při přípravě na medicínu zažívala snad denně.

Dlouho jsem si myslela, že je chyba ve mně - že se učím málo, nebo že na to prostě nemám hlavu. Ve skutečnosti je to ale úplně normální. Náš mozek není stavěný na to, aby si udržel všechno na první dobrou. Bez správného systému prostě zapomíná. Tomuhle fenoménu se říká Ebbinghausova zapomínací křivka a v tomhle článku ti ukážu, jak ji hacknout pomocí metody Spaced Repetition.

Co je to ta zapomínací křivka?

Představ si ji jako skluzavku. Jakmile se něco naučíš, začneš to okamžitě zapomínat. Nejdramatičtější pokles přichází už pár hodin po učení. Výzkumy ukazují, že během 48 hodin můžeme zapomenout až 70-80 % nových informací.

Pokud se k látce nevrátíš, za pár dní ti v hlavě zbude jen matná vzpomínka na to, že jsi „o tom něco četla“. Proto prostě nestačí si kapitolu jednou projet a doufat, že u přijímaček na lékařskou fakultu zázračně naskočí.

Co nám říká graf: Červená křivka ukazuje, jak rychle bys látku zapomněl/a s jediným zopakováním. Zelené křivky znázorňují sílu Spaced Repetition - s každým dalším opakováním trvá mnohem déle, než se znalost začne propadat, až se nakonec v paměti úplně „usadí“.

Spaced Repetition: Opakování pro chytré

Tady přichází na scénu Spaced Repetition (rozložené opakování). Celý trik spočívá v tom, že se k látce nevracíš náhodně, ale v přesně vypočítaných rozestupech.

Princip je jednoduchý:

Když látku zvládáš, interval se prodlužuje (uvidíš ji třeba až za týden).
Když chybuješ, interval se zkracuje (uvidíš ji znovu už zítra).

Tímhle stylem „balancuješ“ na hraně zapomínání. Možná to zní zvláštně, ale aby se informace do paměti skutečně zaryla, musíš ji nejdřív trochu zapomenout. Opakovat si něco hned poté, co dočteš stránku, není efektivní - tvůj mozek tu informaci ještě má v „mezipaměti“ a nemusí vyvinout žádné úsilí. Skutečné učení začíná až ve chvíli, kdy se mozek musí namáhat, aby znalost znovu vylovil (Active Recall). Proto dává největší smysl první opakování až druhý den.

Jak využít spaced repetition v praxi? (Tvůj rámcový plán)

Už žádné „však já si to zopakuju, až mi zbyde čas“. Aby to fungovalo, musíš být cílený/á, ale zároveň si všímat, co sedí právě tvému tempu. Pro začátek se můžeš odrazit od tohoto schématu:

Fáze	Kdy opakovat	Akcie
První kontakt	Den 0	Pochopení souvislostí a první zapamatování.
Zopakování	Den 1	Tohle je nejkritičtější fáze! Musíš znalost zachytit dřív, než úplně spadne ze „skluzavky“, ale zároveň dost pozdě na to, aby tvůj mozek musel trochu „zabrat“.
Upevnění	Den 5–7	Tady už by to mělo být vcelku snadné a jen si potvrzuješ detaily. Přesun informací do střednědobé paměti.
Zapečetění	Den 30	Velká rekapitulace - finální „zapečetění“ do dlouhodobé paměti.

Nalijme si čistého vína - sledovat si tyhle termíny u tisíců modelových otázek z fyziky, chemie a biologie v diáři je šílenost. Proto doporučuju vybrat si a používat nějakou chytrou appku.

Pokud se připravuješ na přijímačky na medicínu, tvá jednoznačná volba je aplikace Premedis. Nejenže využívá systém spaced repetition, ale hlavně už v ní najdeš připravené modelové otázky na nejznámější lékařské fakulty v Česku, takže neztrácíš čas tvorbou materiálů.

Jestliže se zrovna nepřipravuješ na přijímačky na medicínu, zkus aplikaci Anki. Pokud jsi ale absolutně netechnický typ, appka Quizlet je taky fajn.

Jak fungují appky na spaced repetition?

Fungováni spaced repetition se dá jednoduše vysvetlit na příkladu appky Premedis:

Odpovíš správně? Super, otázku ti algoritmus schová a ukáže ti ji až za pár dní.
Odpovíš špatně? Systém tě nenechá ve štychu a vrátí ti ji k procvičení.

Výsledek? Netrávíš čas nad tím, co už dávno umíš, a soustředíš se přesně na ty kritická místa, které ti dělají problém. Šetříš čas, nervy a učíš se mnohem efektivněji. Pro mnoho studentů medicíny je to dokonce jediný způsob, jak náročné studium přežít.

Sečteno a podtrženo: To, že zapomínáš, není tvá slabost, ale vlastnost tvého mozku. Problém je jen v tom, když se k látce nevracíš ve správný čas. Zjednoduš si život s appkou jako Anki nebo Premedis uvidíš, že se dá učit chytřeji, ne nutně déle. Držím palce!

5 chyb v přípravě na přijímačky na medicínu (a jak se jim vyhnout)

2026-04-22T00:00:00Z

Když se člověk začne připravovat na přijímačky na lékařskou fakultu, snadno získá pocit, že musí hlavně sedět co nejdéle u stolu a prostě to do té hlavy „nějak natlačit“. Zpětně ze třeťáku ale vidím, že problém nebyl v množství času, ale ve způsobu, jakým jsem se učila. Některé chyby mě stály zbytečně moc nervů i probdělých nocí.

Kdybych se na přijímačky připravovala znovu, těmhle 5 věcem bych se vyhnula.

1. Chaos místo plánu a pozdní start

Největší chyba není, že se člověk neučí 10 hodin denně. Největší chyba je chaos. Chvíli biologie, pak chemie, pak týden nic a najednou panika. Pro správně nastavený plán je proto klíčové začít včas a zvolit dobrou strategii.

Co bych udělala jinak: Sedla bych si k tomu dřív a udělala si realistický harmonogram. Rozdělit si týdny, nechat si rezervu na opakování, a hlavně na testy nanečisto a modelové otázky.
Pro tip: Strategie je víc než motivace. Motivace odejde po prvním týdnu u fyziky, ale plán vás podrží.

2. Pasivní čtení (Spoiler: Takhle se to nenaučíš)

Dlouho jsem měla pocit, že když si kapitolu třikrát přečtu a všechno si vybarvím neonovými zvýrazňovači, tak to umím. Neuměla. Jen jsem si na ten text zvykla. Zlomem pro mě byl až Active Recall.

Místo dalšího čtení se začněte zkoušet z hlavy. Zakrýt odpověď, vybavit si ji, říct si ji nahlas. Teprve tehdy zjistíte, co v té hlavě fakt zůstalo. Skvěle mi na to fungovaly flashcards, protože vás prostě donutí tu informaci z paměti vylovit. Sama vím, jak moc tenhle styl učení bolí, ale věřte mi, že je to mnohem účinnější než pasivní čtení.

3. „Jednou a dost“ aneb absence Spaced Repetition

Nestačí si látku jednou projet a odškrtnout si „splněno“. Paměť je děravá. Když jsem se k tématům vracela v rozestupech (Spaced Repetition), držela mi v hlavě mnohem déle.

Jak na to: Právě Premedis je v tomhle boží. Díky algoritmu se k látce vracíte průběžně a přesně ve chvíli, kdy ji začínáte zapomínat. Nemáte pak pocit, že se to po měsíci učíte úplně od nuly.

4.Biflování jednoho předmětu (Zkus radši Interleaving)

Sedět celý den v kuse jen nad jedním typem úloh sice působí produktivně, ale často je to spíš pohodlné než účinné. Mně mnohem víc fungovalo střídat předměty během jednoho dne – tzv. interleaving.

Dát si hodinu genetiku, pak pár příkladů z chemie a proložit to testovými otázkami. Mozek se tím musí víc přepínat, což je sice náročnější a méně komfortní, ale přesně to je známka toho, že se efektivně učíte. Na přijímačkách se vás taky nebudou ptát jen na jednu kapitolu v kuse.

5. Úplně se v tom utopit a zahodit život

Tohle je asi nejdůležitější bod. Jasně, je to důležité období, ale pokud kvůli medicíně úplně vypnete sport, kamarády nebo koníčky, dost pravděpodobně se z toho dřív nebo později sesypete.

Paradoxně mi nejvíc pomáhalo to, že jsem si nechala chvíle, kdy jsem školu vůbec neřešila. Člověk je pak u učení výkonnější, a hlavně si zachová duševní zdraví.

Moje rada na závěr:

To, co mi v přípravě pomohlo nejvíc, nebyly náhodné tipy, ale metody založené na výzkumu. Příprava na medinu nemusí být jen o nekonečném biflování. Když na to půjdete chytře, ušetříte si spoustu stresu. S aplikací Premedis na to navíc nejste sami – naše platforma tyhle vědecké metody používá za vás, tak toho využijte!

Co si zjistit a zařídit před nástupem do prváku na medicíně

2026-04-06T00:00:00Z

Dostat se na medicínu je obrovský úspěch, ale ten pravý šok přichází těsně před začátkem prváku. Najednou musíte řešit hromadu byrokracie, stěhování a orientaci v novém městě. Aby vám z toho nešla hlava kolem dřív, než vůbec otevřete učebnici anatomie, sepsala jsem pro vás seznam toho nejdůležitějšího, co byste měli vyřešit v předstihu.

Bydlení v Praze: Kolej nebo privát?

Pokud nebydlíš v Praze nebo v okolí, budeš potřebovat vyřešit bydlení v Praze. Asi nejlevnější varianta je zažádat si o kolej, jenom pozor - zažádej si VČAS (ideálně už v červnu). Počet míst na kolejích je omezený a je rychle plno.

Jaké máš další možnosti? Další možnost je najít si menší byt na podnájem. Ideální je spolubydlení s dalšími studenty, protože se můžete o nájem podělit a výsledná cena je většinou podobná kolejnému.

Doprava a spoje: Jak se neztratit

Ať už budeš bydlet na koleji, bytě anebo se chystáš dojíždět, je dobré se ze začátku alespoň zhruba zorientovat v pražské dopravě. Jelikož jsme i v rámci jedné fakulty rozeseti po celé Praze, budeš často přebíhat mezi areály a budovami. Tudíž je fajn vědět kudy kam, případně znát alternativní spoj, když Ti cestu zkříží výluka.

Tip pro prváky: Většina univerzitních kampusů má také k dispozici mapu základního areálu (pro 1.LF je to například Albertov a Karlov), kterou si můžeš buď stáhnout z webu fakulty, anebo vyfotit přímo v areálu.

Lítačka: Nutnost pro každodenní fungování

Bez Lítačky se v Praze zkrátka neobejdeš. Opět si ji můžeš zařídit online přes stejnojmennou aplikaci (PID Lítačka) a zakoupit si měsíční, čtvrtletní anebo roční jízdné pro Prahu a případně okolí (pásma).

Průkazy a byrokracie: ISIC a SIS

Univerzitní průkaz a ISIC

Bez toho se nedostaneš téměř nikam. Tedy pro upřesnění – při nástupu na univerzitu si budeš ve výdejních centrech UK POINT (Celetná 13), Mat-fyzu nebo Právnické fakultě UK zařizovat univerzitní průkaz. K tomu potřebuješ občanský průkaz a potvrzení o studiu, vyfotí Tě na místě. Rovnou si řekneš, jestli chceš:

Pouze základní průkaz: Slouží pro vstup do budov, nahrávání peněz do menzy nebo vypůjčení knih z knihovny.
Průkaz s licencí ISIC: Kromě výše zmíněného získáš řadu slev na jízdném, na vstupech a v různých obchodech.

Dříve se kupovala samolepka, která se lepila na kartu, ale teď už je ISIC digitální záležitost přes aplikaci Alive App. Je to výhodnější, protože platnost si můžeš prodloužit online (licence platí na jeden rok) a nemusíš nikam chodit.

Shrnutí: Plastová kartička na budovy, digitální ISIC na slevy.
Pro tip: Při zařizování průkazu si zajdi spíš na Mat-fyz nebo na Právnickou – nejsou tam takové fronty a budeš to mít rychleji zařízené.

SIS (Studijní informační systém)

Studijní informační systém, aneb nejméně oblíbený a stále padající informační systém. Přestože jeho vzhled a přehlednost nejsou jeho nejsilnější stránkou, skrývá dost užitečných informací. Doporučuju si v něm párkrát zabrouzdat, protože v SISu najdeš:

Většinu informací k jednotlivým předmětům (co nenajdeš na SISu, najdeš na stránkách ústavu – alespoň většinou).
Rozvrh hodin a potvrzení o studiu.
Přihlašování na zkoušky a volitelné předměty.
Výsledky všech Tvých zkoušek.

Běžný život medika: Jídlo a studium

Stravování: Kde zahnat hlad?

Jídlo z fastfoodů je sice fajn, ale z dlouhodobého hlediska se nejedná o nejzdravější ani nejekonomičtější variantu. Existují proto menzy a jídelny, ve kterých se dá docela slušně najíst za dobrou cenu.

Pokud se ovšem nechceš stravovat ani v menze, ani ve městě a raději si uvaříš sám (anebo Ti navaří maminka doma), můžeš si na několika místech své jídlo ohřát v mikrovlnce a dopřát tak svému bříšku teplý oběd. On Ti na oplátku nebude hřmít o přednášce hladové serenády! (Na 1. LF je mikrovlnka v denní místnosti na Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků anebo na Purkyňově ústavu nahoře v tzv. skleníku a určitě ještě někde).

Kde se učit, když doma to nejde

Není nic cennějšího pro studium medicíny, než znát se a vědět, kde se Ti učí nejlépe. V Praze je velké množství kaváren, studoven a knihoven, kde se dá učit. Každému ale vyhovuje něco trošku jiného a možností je mnoho.

Není tudíž od věci mít zmapované, kam se můžeš jít učit, když sousedi vrtají skříň, nebo když už Ti vlastní stůl přijde moc dřevěný.

Závěrem: Začátek na medicíně může být občas náročný, máš-li ale jasný postup práce a víš, kudy kam, je to celé o krapet jednodušší. Hodně štěstí v prváku!