Když se člověk začne připravovat na přijímačky na lékařskou fakultu, snadno získá pocit, že musí hlavně sedět co nejdéle u stolu a prostě to do té hlavy „nějak natlačit“. Zpětně ze třeťáku ale vidím, že problém nebyl v množství času, ale ve způsobu, jakým jsem se učila. Některé chyby mě stály zbytečně moc nervů i probdělých nocí.
Kdybych se na přijímačky připravovala znovu, těmhle 5 věcem bych se vyhnula.
1. Chaos místo plánu a pozdní start
Největší chyba není, že se člověk neučí 10 hodin denně. Největší chyba je chaos. Chvíli biologie, pak chemie, pak týden nic a najednou panika. Pro správně nastavený plán je proto klíčové začít včas a zvolit dobrou strategii.
- Co bych udělala jinak: Sedla bych si k tomu dřív a udělala si realistický harmonogram. Rozdělit si týdny, nechat si rezervu na opakování, a hlavně na testy nanečisto a modelové otázky.
- Pro tip: Strategie je víc než motivace. Motivace odejde po prvním týdnu u fyziky, ale plán vás podrží.
2. Pasivní čtení (Spoiler: Takhle se to nenaučíš)
Dlouho jsem měla pocit, že když si kapitolu třikrát přečtu a všechno si vybarvím neonovými zvýrazňovači, tak to umím. Neuměla. Jen jsem si na ten text zvykla. Zlomem pro mě byl až Active Recall.
Místo dalšího čtení se začněte zkoušet z hlavy. Zakrýt odpověď, vybavit si ji, říct si ji nahlas. Teprve tehdy zjistíte, co v té hlavě fakt zůstalo. Skvěle mi na to fungovaly flashcards, protože vás prostě donutí tu informaci z paměti vylovit. Sama vím, jak moc tenhle styl učení bolí, ale věřte mi, že je to mnohem účinnější než pasivní čtení.
3. „Jednou a dost“ aneb absence Spaced Repetition
Nestačí si látku jednou projet a odškrtnout si „splněno“. Paměť je děravá. Když jsem se k tématům vracela v rozestupech (Spaced Repetition), držela mi v hlavě mnohem déle.
Jak na to: Právě Premedis je v tomhle boží. Díky algoritmu se k látce vracíte průběžně a přesně ve chvíli, kdy ji začínáte zapomínat. Nemáte pak pocit, že se to po měsíci učíte úplně od nuly.
4.Biflování jednoho předmětu (Zkus radši Interleaving)
Sedět celý den v kuse jen nad jedním typem úloh sice působí produktivně, ale často je to spíš pohodlné než účinné. Mně mnohem víc fungovalo střídat předměty během jednoho dne – tzv. interleaving.
Dát si hodinu genetiku, pak pár příkladů z chemie a proložit to testovými otázkami. Mozek se tím musí víc přepínat, což je sice náročnější a méně komfortní, ale přesně to je známka toho, že se efektivně učíte. Na přijímačkách se vás taky nebudou ptát jen na jednu kapitolu v kuse.
5. Úplně se v tom utopit a zahodit život
Tohle je asi nejdůležitější bod. Jasně, je to důležité období, ale pokud kvůli medicíně úplně vypnete sport, kamarády nebo koníčky, dost pravděpodobně se z toho dřív nebo později sesypete.
Paradoxně mi nejvíc pomáhalo to, že jsem si nechala chvíle, kdy jsem školu vůbec neřešila. Člověk je pak u učení výkonnější, a hlavně si zachová duševní zdraví.
Moje rada na závěr:
To, co mi v přípravě pomohlo nejvíc, nebyly náhodné tipy, ale metody založené na výzkumu. Příprava na medinu nemusí být jen o nekonečném biflování. Když na to půjdete chytře, ušetříte si spoustu stresu. S aplikací Premedis na to navíc nejste sami – naše platforma tyhle vědecké metody používá za vás, tak toho využijte!
